Ústředním problémem meziválečné tvorby Emila Filly (1882–1953) byl vztah k dílu Pabla Picassa. Filla, malíř mimořádného intelektu a s teoretickými ambicemi, považoval Picassa za tvůrce velkého slohu 20. století, schopného stmelit tříšť ismů moderní doby. Programově se rozhodl vzdát podstatné části své originality, která je klíčovou hodnotou moderního umění, a stát se „věrozvěstem“ této ideje. Sledoval Picassovy stylové a tematické proměny, přebíral je a svou tvorbou se snažil dokázat, že stejně jako ve velkých historických epochách lze v limitech víry v nadosobní hodnoty vytvořit originální dílo, malířsky suverénní a výrazově silné. Na začátku třicátých let, kdy ve shodě s Picassem opustil pozdní plošný kubismus a nahradil ho stylově rozvolněnou modernistickou figurací, jejímž téměř výhradním motivem byla ženská postava, se oba ocitli v blízkosti surrealismu.1 U Picassa tento krok přivítal teoretický vůdce francouzského surrealismu André Breton, u Filly pak český teoretik Karel Teige, který v roce 1934 – s ostnem vůči Štyrskému a Toyen – napsal: „Dnešní obrazy Emila Filly, malíře tak svrchované kultury a kouzelníka barev, jakého české umění dosud nepoznalo, jsou svým ,nádherným‘ básnickým světlem často mnohem blíž surrealismu než obrazy mnohých malířů, kteří se přiživují u francouzských surrealistů…“2
U Picassa i Filly se setkáme s různými formulacemi ženské figury, od dekorativní stylizace po drsné deformace a destrukce lidského těla. Ležící žena, jeden z největších Fillových obrazů vůbec, patří k prvnímu pólu této škály. V podstatě jde o eroticky intimní akt ženy, jejíž pojetí tváře současně z profilu a z ánfasu ještě odkazuje ke kubismu. Dekorativní dezén tapet je jednou z přímých výpůjček z Picassova díla a najdeme ho například na známém obraze Sen ze stejného roku.
1 K tématu více: SRP, Karel: Muž s hořící hřívou. Emil Filla a surrealismus 1931–1939. Doprovodná publikace ke stejnojmenné výstavě v Museu Kampa, Praha 2017.
2 TEIGE, Karel: Výstava SVU Manes, Rudé právo XV, 6. 10. 1934, č. 166, s. 4.
Líbí se Vám toto dílo? Napište nám
Emil Filla
Zátiší s citronem
179 × 202 mm
Emil Filla
Zahnání stymfalských dravých ptáků
573 × 410 mm, tisk 415 × 300 mm
Emil Filla
Zátiší
121,5 × 94 cm
Emil Filla
Akt
160 × 80 cm
Emil Filla
Diváci (Hlavy)
51,5 × 61,5 cm (původní rám část obrazu zakrývá, takže bývá uváděn rozměr viditelné části plátna 48 x 58 cm)
Emil Filla
Žena v křesle
75 × 63 cm
Emil Filla
Zátiší
58 × 85 cm
Emil Filla
Usmrcení Diomédových koní pojídajících lidské maso
574 × 410 mm, tisk 415 × 300 mm
Emil Filla
Zátiší s rybou
38 × 45 cm
Emil Filla
Zátiší
162 × 229 mm
Emil Filla
Stojí Jano při potoce umývá si z krvi ruce
610 × 435 mm, tisk 420 × 295 mm
Emil Filla
Hamlet
300 × 225 mm, tisk 226 × 170 mm
Emil Filla
Hlava muže
v. 39,5 cm
Emil Filla
Zápas s nemejským lvem
576 × 410 mm, tisk 415 × 300 mm
Emil Filla
Česání ovoce (Česáči ovoce)
108 × 49 cm
Emil Filla
Přemožení Kerbera
578 × 410 mm, tisk 415 × 300 mm
Emil Filla
Žena se zrcadlem
146,5 × 97
Emil Filla
Vstup Heraklův na Olymp
579 × 410 mm, tisk 415 × 300 mm
Emil Filla
Zdolání erymanthejského kance
577 × 410 mm, tisk 415 × 300 mm
Emil Filla
Přemožení krétského býka
572 × 410 mm, tisk 415 × 300 mm
Emil Filla
Heraklés a býk
540 × 410 mm, tisk 400 × 330 mm
Emil Filla
Portrét starce
35 × 63 cm
Emil Filla
Boje a zápasy
413 × 532 mm
Emil Filla
Herakles a býk
380 × 280 mm
Emil Filla
Zápas býka se lvem
100 × 77 cm
Emil Filla
Mladý Herakles zabil hady, které na něho poslala Hera
571 × 410 mm, tisk 415 × 300 mm
Emil Filla
Autoportrét
76 × 65 cm
Emil Filla
Zátiší
665 × 426 mm