Podzim roku 1911 byl pro tvorbu Emila Filly (1882–1953) zásadní. Právě tehdy se poprvé setkal s kubismem Pabla Picassa a Georgese Braqua, který se už natrvalo stal součástí jeho uměleckého názoru. Kubismus ztělesňoval hodnoty, jež celý život vyznával: na jedné straně to byl vztah ke skutečnosti (své dílo vnímal jako pokračování realistické tradice, kterou pro něj reprezentovali zejména Caravaggio, holandské zátiší, Cézanne a právě Picasso), na straně druhé maximální svoboda její tvůrčí interpretace.
K prvním obrazům, v nichž nový jazyk uplatnil, patří Česání ovoce.1 Vystavil ho na prvním vystoupení kubistické Skupiny výtvarných umělců na začátku roku 1912 v Obecním domě, které vzbudilo mimořádný rozruch a dočkalo se mnoha uštěpačných reakcí ze strany publika i kritiky. Dokonce byl karikován slovem i kresbou v Humoristických listech: „Jakýsi občan, nalézající se v mylné domněnce, že obraz představuje snímání z kříže, chtěl jej zakoupiti své nábožné manželce, ale když mu bylo vysvětleno, že je to česání ovoce, upustil od svého záměru.“2 Autor anekdoty se tu však bezděčně dotkl hlubších zdrojů Fillova umění, zejména jeho intenzivního zájmu o staré umění, který se projevoval v kompozičních schématech jeho obrazů.3 Kompozici přikládal v té době mimořádný význam a za pomoci pravítka a kružítka si do fotografií obrazů starých mistrů, například Tintoretta, Rembrandta nebo El Greca, zakresloval jejich kompoziční principy. Promyšlenou výstavbu má i tento obraz, hvězdicovitě rozvržený kolem jablka, nacházejícího se v jeho přesném geometrickém středu.
1 Pod tímto názvem byl vystaven na první výstavě Skupiny výtvarných umělců, stejně jako na velké autorově retrospektivě v roce 1932 v Mánesu. Do sbírek chebské galerie byl však zařazen jako Česáči ovoce, což se pak vyskytuje v některé literatuře.
2 Venouš Dolejš (vlastním jménem Josef Skružný), Humoristické listy, 19. 1. 1912.
3 LAHODA, Vojtěch: Emil Filla. Praha 2007, s. 104.
Líbí se Vám toto dílo? Napište nám
Emil Filla
Zátiší
121,5 × 94 cm
Emil Filla
Přemožení krétského býka
572 × 410 mm, tisk 415 × 300 mm
Emil Filla
Stojí Jano při potoce umývá si z krvi ruce
610 × 435 mm, tisk 420 × 295 mm
Emil Filla
Zátiší
162 × 229 mm
Emil Filla
Boje a zápasy
413 × 532 mm
Emil Filla
Mladý Herakles zabil hady, které na něho poslala Hera
571 × 410 mm, tisk 415 × 300 mm
Emil Filla
Usmrcení Diomédových koní pojídajících lidské maso
574 × 410 mm, tisk 415 × 300 mm
Emil Filla
Žena v křesle
75 × 63 cm
Emil Filla
Zátiší s rybou
38 × 45 cm
Emil Filla
Zátiší
58 × 85 cm
Emil Filla
Heraklés a býk
540 × 410 mm, tisk 400 × 330 mm
Emil Filla
Akt
160 × 80 cm
Emil Filla
Portrét starce
35 × 63 cm
Emil Filla
Hlava muže
v. 39,5 cm
Emil Filla
Vstup Heraklův na Olymp
579 × 410 mm, tisk 415 × 300 mm
Emil Filla
Ležící žena
130 × 162 cm
Emil Filla
Zdolání erymanthejského kance
577 × 410 mm, tisk 415 × 300 mm
Emil Filla
Zátiší
665 × 426 mm
Emil Filla
Vstupní list s epithety řeckými
570 × 410 mm, tisk 415 × 300 mm
Emil Filla
Žena se zrcadlem
146,5 × 97
Emil Filla
Zátiší s citronem
179 × 202 mm
Emil Filla
Zápas s nemejským lvem
576 × 410 mm, tisk 415 × 300 mm
Emil Filla
Přemožení Kerbera
578 × 410 mm, tisk 415 × 300 mm
Emil Filla
Hamlet
300 × 225 mm, tisk 226 × 170 mm
Emil Filla
Diváci (Hlavy)
51,5 × 61,5 cm (původní rám část obrazu zakrývá, takže bývá uváděn rozměr viditelné části plátna 48 x 58 cm)
Emil Filla
Herakles a býk
380 × 280 mm
Emil Filla
Zahnání stymfalských dravých ptáků
573 × 410 mm, tisk 415 × 300 mm
Emil Filla
Zápas býka se lvem
100 × 77 cm